Dotazy k zkonu 137/2006 Sb.

Otázky a odpovědi

RTS, a.s. se dlouhodobě zabývá zadáváním veřejných zakázek. Při této činnosti se setkáváme s řadou dotazů. Na této straně naleznete nejčastější otázky, se kterými jste se na nás obrátili za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.

 

Dotazy podle kategorií

• » Obecná ustanovení, základní pojmy (75 otázek)
• » Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (16 otázek)
• » Zadávací dokumentace a technické podmínky (36 otázek)
• » Kvalifikace dodavatelů (64 otázek)
• » Nabídky (podání, posouzení a hodnocení) (58 otázek)
• » Otevírání obálek (10 otázek)
• » Ukončení zadávacího řízení (24 otázek)
• » Námitky (6 otázek)
• » Ostatní (nezařazené) (49 otázek)

 

Dotazy z kategorie: Ukonen zadvacho zen

 

Změna subdovavatele, který prokazoval kvalifikaci |  14.05.2014

Při prokazování kvalifikace na geodetické práce jsme uvedli našeho geodeta, který nám pokrývá jako oprávněná osoba živnost na geodetické práce. Před realizací jsme předložili dle SOD seznam subdodavatelů podílející se na zakázce a v něm uvedli, že geodetické práce chceme zadat jiné osobě. Zadavatel se odkázal na ustanovení SOD, které zní
Zhotovitel je oprávněn změnit subdodavatele, kterými prokazoval kvalifikaci v zadávacím řízení veřejné zakázky pouze ze závažných důvodů, přičemž musí být novými subdodavateli splněny původní požadavky na takového subdodavatele. Tato změna subdodavatele může být provedena pouze s předchozím písemným souhlasem objednatele.
Můj dodat zní, zda je možné ponechat v kvalifikaci našeho geodeta (vázaného na mandátní smlouvu) a realizaci zadat jinému geodetovi? Či musím, pakliže bychom chtěli využít externího geodeta postupovat dle SOD bod. 18 (viz výše)?

Pokud dodavatel prokázal část své kvalifikace prostřednictvím subdodavatele a má s ním uzavřenu smlouvu na budoucí plnění veřejné zakázky, pak musí při jeho změně postupovat podle podmínek, které stanovil zadavatel podle ustanovení § 5 vyhlášky 231/2012 Sb. Musí tedy podle citace obchodních podmínek konkrétní dotazované veřejné zakázky prokázat závažný důvod vedoucí k takové změně a nový subdodavatel by měl před zahájením prací prokázat všechny skutečnosti požadované v zadávacích podmínkách. Poté bude objednatel požádán o písemný souhlas s takovouto změnou, a pokud jej vydá, nic záměně nebrání. Bohužel zadávací podmínky neřeší situaci, kdy objednatel souhlas se změnou nedá. V takovém případě bych doporučoval využít původního geodeta.

Zrušení veřejné zakázky malého rozsahu |  07.05.2013

Může zadavatel kdykoliv zrušit výběrové řízení na zakázku malého rozsahu, tedy i v případě, že proběhlo? Může být důvodem ke zrušení nízký počet uchazečů i v případě, že byly otevřeny obálky? Může být důvodem ke zrušení neakceptovatelná cena, i když nebyla zadáním limitována?

Zrušení zadávacího řízení je možné za podmínek, které definuje zákon v ustanovení § 84. U veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR) však platí (§ 18 odstavec 5 zákona), že zadavatel není povinen zadávat podle zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6. U veřejných zakázek malého rozsahu může tedy zadavatel zadávací řízení zrušit i z jiných důvodů, než jsou prezentovány v § 84 zákona. Protože je však zadavatel povinen dodržovat zásadu transparentnosti, měl by si právo na zrušení vyhradit v zadávacích podmínkách. Dobu možného zrušení zadávacího řízení definuje zákon do doby podpisu smlouvy (tedy i dle zákona v době po podání nabídek) a u VZMR lze právo na zrušení chápat obdobně. Tedy kdykoliv do doby uzavření příslušné smlouvy. Jak již bylo popsáno výše je u VZMR možným důvodem zrušení finanční náročnost (tedy výše nabízené ceny přesahuje možnosti zadavatele) i malý počet podaných nabídek, pokud je tento stav dle zadavatele příčinou nekonkurenčního prostředí

Zrušení části veřejné zakázky |  11.03.2013

Obracím se na Vás s dotazem. Týká se veřejné zakázky dělené na části. Pokud nastanou u jedné z částí okolnosti popsané v zákoně, pro které je možné nebo nutné veřejnou zakázku zrušit, dá se zrušit pouze jedna její část nebo je nutné zrušit celé zadávací řízení? Co se týče administrativy - vyhotovují se veškeré protokoly pro každou část jednotlivě?

Podle ustanovení § 99 odstavec 1 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Pokud tak zadavatel učiní, musí vzít na vědomí, že zákon v mnoha ustanoveních nepopisuje, jak má zadavatel přesně postupovat v případě veřejné zakázky dělené na části. S tímto rizikem musí zadavatel počítat již v době, kdy se rozhoduje zakázku na části dělit. Zadavateli však pomáhá ustanovení § 99 odstavec 3 zákona, podle kterého se vztahují ustanovení zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze zákona jinak. Toto ustanovení dává odpověď i na položený dotaz, je-li třeba zrušit, je možné zrušit jen tu část, kde nastaly důvody pro zrušení a ostatní části dokončit. Administrativní úkony je třeba činit s ohledem na jednotlivé části veřejné zakázky. Tedy popsat které části se provedený úkon týká, a to buď v samostatném protokolu nebo v souhrnném, kde jsou části veřejné zakázky a úkony k nim se vztahující popsány.

Vyhlášení nového zadávacího řízení ihned po zrušeneném |  15.02.2013

Dobrý den,
chtěla bych se Vás požádat o názor na následující situaci: Pokud zrušíme zadávací řízení (podlimitní veřejná zakázka na dodávky zadávaná v otevřeném ZŘ) v souladu s § 84 odst. 1 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, protože jsme obdrželi pouze jedinou nabídku, můžeme neprodleně po rozhodnutí o zrušení resp. uveřejnění rozhodnutí na Věstník VZ zahájit nové zadávací řízení ze stejných podmínek? Jedná se o to , abychom nemuseli čekat na možné odvolání, protože by v tomto případě neměl být nikdo, kdo by tento úkon mohl provést. Jedinou nabídku jsme neotevřeli a jediný uchazeč musí respektovat rozhodnutí zadavatele na základě zákonného ustanovení. Samozřejmě bychom počkali, zda někdo nepodá námitku proti zadávací dokumentaci, ale ta uplyne za 4 dny. Zákon tuto situaci neřeší, pouze je ve výkladu uvedeno upozornění, že lhůta pro podání námitek platí i pro Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
Děkuji velice a přeji příjemný víkend

Z dikce § 110 zákona je patrné, že u nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona zadavatelem hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, podat zadavateli námitky, přičemž námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele. Tato ustanovení zahrnují tedy i právo dodavatele podat námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zrušil-li zadavatel zadávací řízení, měl by ve svém vlastním zájmu nechat uplynout lhůtu pro podání případných námitek a teprve jejím marným uplynutím považovat zadávací řízení za „skutečně“ zrušené. Nelze vyloučit, že dodavatel bude proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení namítat a podá i návrh na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který rozhodne o tom, že zrušeno bylo zadavatelem v rozporu se zákonem a vrátí zadávací řízení do stavu před rozhodnutím zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Přesto, jak je výše dotazováno, zákon nezná žádnou lhůtu nebo vazbu v případech, kdy zadávací řízení bylo zrušeno a zadavatel hodlá okamžitě vyhlásit zadávací řízení nové. Zadavatel může nové zadávací řízení zahájit ihned po zrušení předchozího, pouze však s tím rizikem, že pokud by nastala situace popsaná výše, musel by zadavatel nově vyhlášené zadávací řízení zrušit.
Jen pro úplnost upozorňuji na ne zcela ideální řešení dané situace v souvislosti s povinností zadavatele, uveřejňovat. Podle zákona (§ 84 odstavec 7) zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, to j povinnost, kterou zadavatel splnit musí. Pokud by došlo k situaci, kdy na základě námitek dodavatele nebo rozhodnutím ÚOHS bude akt zrušení zadávacího řízení zrušen, protože zadavatel zrušil nezákonně a zadávací řízení bude dokončeno, pak ve Věstníku veřejných zakázek bude k jednomu a témuž zadávacímu řízení uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení, oznámení o zadání veřejné zakázky (výsledek) a oznámení o zrušení zadávacího řízení (Věstník veřejných zakázek nemá ve svých provozních podmínkách formulář, kterým by se původní zrušení zrušilo). Takto uveřejněno pak zcela jistě nemá znaky transparentnosti. V dotazovaném případě je však riziko pospané nulové, protože bylo zadávací řízení zrušeno ze zákonných důvodů a zadavatel tedy může bez obav vyhlásit ihned zadávací řízení znovu.

Má vítězný uchazeč povinnost uzavřít smlouvu? |  20.11.2012

Dobrý den,
Můžete mi prosím sdělit, za jakých podmínek může odstoupit vítězný dodavatel soutěže dle zákona č. 137/2006 Sb.? Stačí, když nepodepíše smlouvu nebo je nutné udat nějaký důvod? Zadavatel pak automaticky uzavře smlouvu s dodavatelem, který skončil na 2. místě?

Zákon povinnost uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem definuje jako povinnost zadavatele. Vybranému dodavateli zákon stanoví pouze povinnost poskytnout zadavateli součinnost nezbytnou pro uzavření smlouvy. Pokud takováto součinnost poskytnuta není (tedy např. přes výzvu zadavatele dodavatel ve stanovené lhůtě neposkytl podepsaný návrh smlouvy, nepodepsal, ač vyzván, ve stanovené lhůtě smlouvu apod.), není povinností dodavatele jakkoliv odůvodňovat svůj postup. Postačí marné uplynutí lhůty pro podpis smlouvy (v té době by mělo být patrné, že zadavatel činil kroky směřující k podpisu smlouvy, tj. vyzýval dodavatele k jejímu uzavření) a zadavatel se může obrátit na druhého v pořadí. Uzavřít smlouvu s druhým v pořadí je právem zadavatele, nikoliv jeho povinností. V takovém případě lze i zadávací řízení zrušit (§ 84 odstavec 2 písmeno c) zákona).

Uplynutí zadávací lhůty |  15.11.2010

Dne 11.8. 2010 (zároveň nejzazší lhůta k podání nabídky) jsme odevzdávali nabídku k podlimitní veřejné zakázce. V zadávacích podmínkách byla vázanost nabídkou stanovena na 3 měsíce. Mezitím jsme koncem září zdůvodňovali také mimořádně nízkou cenu a od té doby nemáme žádné informace. Domnívali jsme se s kolegou, že rozhodnout by měli v termínu do 11.11. 2010, avšak nic takového se nestalo, je tato naše domněnka správná? Jak máme dále postupovat (mimo jiné nám tam také visí jistota ve výši 500 tis. Kč)!

Zadávací lhůta je lhůta, po kterou je uchazeč svoji nabídkou vázán. V popsaném případě, měla zadávací lhůta skončit (resp. skončila) dne 11.11.2010. Pokud do této doby zadavatele nevydal a nedoručil oznámení o výměru nejvhodnější nabídky nebo oznámení o zrušení zadávacího řízení, pak žádný dodavatel již není po tomto datu svoji nabídkou vázán a hodnocení takovýchto nabídek by bylo v rozporu se zákonem, protože ani vybranému uchazeči by nevznikla povinnost uzavřít smlouvu. Nečinnost zadavatele v této veřejné zakázky by mohla v určitých případech vést až ke zrušení zadávacího řízení. Zákon nezná institut „prodloužení“ zadávací lhůty v jiných případech, než jsou popsány v souvislosti s uchazeči s nimiž má být uzavřena smlouva, resp. v souvislosti s podanými námitkami. Pokud by takovéto okolnosti nastaly, byla povinnost zadavatele Vás o tomto informovat. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, nemáte jinou možnost, než k této problematice učinit dotaz k zadavateli. Upozorněte jej na skutečnost, že stále drží Vaši jistotou a že jej žádáte o sdělení v jakém stavu se zadávací řízení nachází.

Možnost zrušení zadávacího řízení během přezkumu ÚOHS |  08.02.2010

Dobrý den, prosím, jestli byste mi mohli poradit v následující věci. Pokud je zadávací řízení veřejné zakázky přezkoumáváno u ÚOHSu (ÚOHS vydal předběžné opatření – zákaz uzavření smlouvy s vybraným uchazečem) je v této fázi možné výběrové řízení zrušit? Nebo je nutné čekat na rozhodnutí ÚOHSu?

Dobrý den, v případě, že byl včas podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel ve lhůtě do 45 dnů ode dne doručení námitek zrušit zadávací řízení (viz § 111 odstavec 5 zákona). Po uplynutí této lhůty lze zadávací řízení zrušit, samozřejmě pokud jsou naplněny zákonné podmínky dle § 84 zákona ke zrušení zadávacího řízení. Pokud tedy ÚOHS vydal předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy v zadávacím řízení, je velmi pravděpodobné, že kontrolou postupu zadavatele dohledal nějaké vady, mající vliv na pořadí nabídek a tímto opatřením brání zadavateli uzavřít smlouvu v rozporu se zákonem. Protože však ÚOHS nevydal předběžné opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení, máme za to, že zrušení zadávacího řízení po uplynutí popsané lhůty možné je. V takovém případě lze zadavateli doporučit, aby zadavatel Úřad o přípravě takového kroku předem informoval.

Výrazné překročení předpokládané hodnoty a zrušení zadávacího řízení |  19.10.2009

Město, jako zadavatel veřejné zakázky stojí před problémem, zda dokončit výběr zhotovitele, když po otevření obálek s nabídkami zadavatel zjistil, že všechny nabídkové ceny přesahují výrazným způsobem předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zveřejněnou v oznámení o zahájení zadávacího řízení (v oznámení 110 mil. Kč, nejnižší nabídková cena 134 mil. Kč vše bez DPH). Dofinancování rozdílu mezi předpokládanou hodnotou a nabídkovou cenou, rozpočet zadavatele neumožňuje. Zadavatel tak nemá k dispozici dostatek finančních prostředků na úhradu veřejné zakázky. Takový stav, dle našeho názoru, neumožňuje zadavateli, aby dále v zadávacím řízení pokračoval, protože by nemohl uzavřít příslušnou smlouvu na plnění veřejné zakázky. Jedná se o dotovanou stavbu, kde navýšení ceny o ohromnou částku 24 mil. Kč by muselo město hradit plně ze svého. Je tedy v tomto případě možné zadávací řízení zrušit? Pokud ano, je neodkladně na nejbližším řádném jednání zastupitelstva města?

Pokud nabídkové ceny všech uchazečů přesáhly předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, pak lze velmi pravděpodobně očekávat, že financování stavby a tedy splnění povinnosti zadavatele (objednatele) zaplatit je ohroženo a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (tedy dokončení zadávacího řízení) by mohlo způsobit neřešitelný finanční problém zadavatele. Taková skutečnost je bezpochyby okolností popsanou v ustanovení § 84 odstavec 2 písmeno e) zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která umožňuje zadavateli zadávací řízení zrušit. Pro zrušení zadávacího řízení pak platí první věta § 84 odstavec 2 citovaného zákona, že takový úkon provede zadavatel bez zbytečného odkladu, tj. nikoliv okamžitě ihned poté, co se o takové skutečnosti dozví, ale bezodkladně znamená, že zadavatel zruší zadávací řízení poté, co zjistí a projedná, že jiné řešení je či není možné. Tedy v době, kdy nabude přesvědčení, že zrušit musí, protože jiná cesta není.

Snížení rozsahu předmětu veřejné zakázky |  05.05.2009

Veřejný zadavatel – obec, vyhlásil veřejnou zakázku na stavební práce ve zjednodušeném podlimitním řízení dle zákona č. 137/2006 Sb. V zadávací dokumentaci si zadavatel vyhradil právo po provedeném výběrovém řízení z důvodu případného nedostatku finančních prostředků dodatečně snížit objem dodávaných prací. Je zadavatel oprávněn se s vítězným uchazečem ještě před zahájením vlastních prací dohodnout na snížení rozsahu díla o cca 15% formou dodatku k již podepsané Smlouvě o dílo? Zadavatel tímto dodatkem ke smlouvě nemění druh ani specifikaci dodávaných prací, které v soutěži požadoval ocenit, ale pouze z celkového rozsahu díla ubírá určitou samostatnou část a zbývající práce a dodávky ponechává k realizaci dle nabídky.

Možnost snížení rozsahu předmětu veřejné zakázky byla zadávací podmínkou platnou pro všechny dodavatele (účastníky zadávacího řízení) a byla by uplatněna vůči kterémukoliv z nich. Bohužel zákon nepředpokládá, že by zadavatel zadával veřejnou zakázku, na kterou nemá zajištěny finanční prostředky, proto možnost snížení rozsahu zadávané zakázky nijak neřeší.
Domnívám se, že z hlediska logiky by Vámi popsaný postup možný byl, aniž by byl kdokoliv jakkoliv zvýhodněn. Opět bohužel, existuje názor a zastává jej i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že změna rozsahu předmětu veřejné zakázky je v rozporu se zadávacími podmínkami a že nelze vyloučit, že na jiný, nižší rozsah by se přihlásili jiní dodavatelé nebo by stávající dodavatelé nabídli na menší rozsah výhodnější nabídky, než je současná vítězná nabídka. Proti takovému názoru není žádná objektivní obrana.
Takže je nyní na zadavateli, zda bude postupovat dle zadávacích podmínek a využije vyhrazeného práva na snížení rozsahu (pak musí být postup, že bude uzavřena smlouva podle nabídky a dodatkem snížen její rozsah definovaný zadáním) nebo, což je pro zadavatele právně jistější, smlouvu neuzavře, zadávací řízení zruší a vyhlásí nové na snížený rozsah veřejné zakázky.

Odmítnutí převzetí rozhodnutí zadavatele |  05.05.2009

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda jsou nějaké zákonné možnosti v pokračování zadávacího řízení, když jeden z neúspěšných uchazečů vědomě odmítá převzít oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, jež mu byla zaslaná poštou s oznámením o doručení. Zadavatele samozřejmě tíží doba 15 dnů ode dne doručení pro odvolání. Děkuji velmi za odpověď. B.B.

Pravidla pro doručování písemností obsahoval minulý zákon o veřejných zakázkách (40/2004 Sb.), který stanovil pravidla jak pro nevyzvednutí zásilky, tak i pro odmítnutí převzetí.
Současný zákon č. 137/2006 Sb. takovéto ustanovení neobsahuje. Ale vzhledem k tomu, že ve svých ustanoveních ohledně dohledu nad zadáváním veřejných zakázek odkazuje na správní řád, je patrné, že v případě, kdy některé otázky zákon o veřejných zakázkách neupravuje, můžeme použít ustanovení správního řádu.
Zákon č. 500/2004 Sb, správní řád upravuje překážky v doručování v § 24. V případě, že adresát není zastižen, je zásilka uložena a adresát má lhůtu 10 dní k jejímu vyzvednutí. Jestliže si ji adresát nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
V případě, že adresát odmítne zásilku převzít, se písemnost považuje za doručenou dnem neúspěšného pokusu o doručení.

Rozšíření původní zakázky do 20% |  27.03.2009

Tento rok jsme podepsali smlouvu na úvěr a rádi bychom ho rozšířili do max. hodnoty 20 % ceny původní zakázky.
1. Je možné rozšířit tuto službu do max. výše 20 % ceny původní zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 písm. a)?
2. Splnili bychom podmínky z § 23 odst. 7 písm. a) bod 1.- oslovíme téhož dodavatele, ale nevím, zda můžeme.
3. Ale mám pochybnosti o splnění § 23 odst. 7 písm. a) bod 2. - nevím, jak bychom zdůvodňovali - a zda musíme zdůvodňovat, že oddělení by způsobilo závažnou újmu zadavateli a že jsou tyto služby nezbytné pro dokončení předmětu původní zakázky?

Jednací řízení bez uveřejnění na dodatečné služby (tedy i na finanční služby) je možné za splnění podmínek definovaných v § 23 odstavec 7 zákona. Přitom tyto podmínky jsou definovány jako související, tedy musí být splněna každá z nich. Ve Vašem případě jsou zcela jistě splněny dvě:

• a) celkový rozsah služeb nepřekročí 20% hodnoty původní veřejné zakázky
• b) zakázka bude zadána témuž dodavateli.

Zbývající další podmínka:

• c) dodatečné služby

nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli nebo pokud je oddělení možné, jsou dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky je již komplikovanější. U úvěrových služeb je oddělení ekonomicky i technicky možné (poskytnutí dalšího úvěru není nezbytně provázáno s původním úvěrem), ale lze si představit, že by zadavateli mohla vzniknout újma (nevím zda závažná) v tom, že by musel vynaložit náklady na nové složitější zadávací řízení, musel by uzavírat novou úvěrovou smlouvu. Co si ale myslím, že je zřejmé, že k dosažení účelu původní zakázky (tedy poskytnutí finančních prostředků na úvěrování) jsou dodatečné služby nezbytné. Pokud se vyskytla potřeba zvýšeného financování v důsledku buď nových investic, původně do financování nezahrnutých nebo v důsledku nových potřeb zadavatele, pak je nezbytné aby si zajistil i dodatečné prostředky na financování (tedy pro splnění účelu – bohužel nikoliv předmětu – jsou další služby nezbytné). Domnívám se, že tím je tedy splněna i poslední zákonná podmínka a že lze další finanční služby nepřesahující 20% hodnoty původní zakázky zadat jednacím řízením bez uveřejnění podle § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona. Jde spíše o snahu odůvodnit použití jednacího řízení, protože zákon měl na mysli pouze to, aby se jednacím řízením nezadávali nesouvisející zakázky. Při rigorózním výkladu práva (bez vnímání smyslu zákonných ustanovení) by poslední citované podmínce nevyhověla žádná zakázka.

Vrácení jistoty |  03.03.2009

Ve veřejné soutěži jsme byli vyzváni k podání vysvětlení mimořádně nízké ceny. Termín byl stanoven do tří dnů od převzetí této výzvy, s tím že, pokud takto do tří dnů neučiníme budeme ze soutěže vyřazeni. Byla by nám v takovém to případě vrácena jistina ?

Vrácení poskytnuté jistoty řeší zákon č. 137/2006 Sb., § 67, kde se v odstavci 2, písmeno d) uvádí:"peněžní jistotu uvolní zadavatel uchazeči, který byl ze zadávacího řízení vyloučen, bezodkladně po vyloučení".
Pokud je tedy uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen, např. jako ve Vašem případě z důvodů nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, pak je povinností zadavatele vrátit vyloučenému dodavateli poskytnutou jistotu, byla-li jistota poskytnuta formou peněžní částky. Zadavatel nemá v tomto případě právo na ponechání si (propadnutí) poskytnuté jistoty. Byla-li jistota poskytnuta formou bankovní záruky, tak v takovém případě se záruční listina nevrací, postačí prohlášení zadavatele, že důvod pro poskytnutí jistoty již pominul.

Změna technického řešení po výběru nejvhodnější nabídky |  07.11.2008

Dodavatel v nabídce, která byla vybrána jako nejvýhodnější (zjednodušené řízení, kriterium pouze nejnižší cena) ocenil výkaz výměr přesně podle zadávacích podmínek. Při jednání před uzavřením Smlouvy o dílo nabídl změnu technického řešení určité části stavby tvořící asi 6 % nákladů stavby, prokázal rovnocenné technické parametry této části s tím, že cena zůstane nezměněna ( v nabídce to udělat nemohl, variantní řešení se nepřipouštělo) . Pokud zadavatel přistoupí na tuto změnu a podepíše SOD (cena zůstává shodná s nabídkou, ale změní se část výkazu výměr), bude tento postup v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách?

Změna původních zadávacích podmínek je vždy velmi diskutabilní. Nelze totiž nikdy s naprostou jistotou vyloučit, že na nové technické řešení by jiný dodavatel nabídl výhodnější cenu. Pro podporu tohoto názoru uvádím citaci z jednoho rozhodnutí předsedy ÚOHS, dle kterého:
Podobně jako orgán dohledu tedy nemohu než trvat na tom, že změna předmětu plnění oproti zadání veřejné zakázky a vybrané nabídce je nepřípustná, a to s odkazem na § 66 odstavec 2 zákona (zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách a obdobně § 82 odstavec 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách – pozn. autora odpovědi), podle nějž zadavatel uzavře písemnou smlouvu s vybraným uchazečem v souladu se zadáním a vybranou nabídkou….
Obecně pak změna technického řešení, byť části stavby, která zadavateli nepřinese žádný užitek, je nadbytečná. Novým řešením by měl zadavatel získat buď nižší cenu nebo vyšší uživatelský komfort, popř., nižší náklady na údržbu. Pokud takováto obdobná „výhoda“ zadavateli novým technickým řešením vznikne, aniž by došlo ke zvýšení sjednané ceny, pak se domnívám, že názor ÚOHS je velmi rigorózní a nerespektuje reálné podmínky provádění staveb, a že takovouto změnu mohou strany na základě svého rozhodnutí učinit, aniž by porušili jakýkoliv právní předpis. Přesto, před rozhodnutím o změně technického řešení by měl zadavatele i vítězný uchazeč vědět, že současný právní názor je vůči takovýmto změnám negativní.

Námitky pro zadávací dokumentaci |  09.10.2008

Obracím se na Vás s prosbou o radu v následující situaci. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel námitky proti zadávacím podmínkám. Ve lhůtě do 10 dnů pro přezkoumání námitek uplynula lhůta pro podání nabídek a rovněž proběhlo otevírání obálek. Zadavatel po otevření obálek uznal námitky jako oprávněné. Stěžovatel uvedl, že jako nápravu požaduje úpravu zadávacích podmínek (které považuje za diskriminační) a tudíž i prodloužení lhůty pro podání nabídek. Dle našeho názoru tento požadavek nelze splnit, protože lhůta pro podání nabídek již uběhla. Jako jediné řešení nápravy považujeme zrušení zadávacího řízení (jedná se o otevřené řízení) a to dle § 84 2e). Postupoval zadavatel správně? A jak by zadavatel měl postupovat v případě, že lhůta pro podání nabídek by sice uběhla, ale nabídky by do rozhodnutí o námitkách neotevřel? Tj. bylo by oprávněné, kdyby zadávací řízení zrušil, nebo by měl přistoupit k úpravě zadávacích podmínek a prodloužení lhůty, přesto, že byly již podány nějaké nabídky?

Zjistí-li zadavatel kdykoliv v průběhu zadávacího řízení, že některé z podmínek zadání jsou v rozporu se zásadami zákona, pak je jeho povinností takový stav napravit. Právě doba zjištění takového stavu rozhoduje o způsobu nápravy. Před podáním nabídek lze nalezenou vadu odstranit tak, že zadavatel z vlastního podnětu provede změnu v kvalifikačních podmínkách, tuto změnu uveřejní formou opravného oznámení v Informačním systému a přiměřeně prodlouží lhůtu po podání nabídek. Pokud však je vada zjištěna až po podání nabídek, pak nelze postupovat jinak, než v souladu s ustanovením § 84 odstavec 2 písmeno e) zákona zadávací řízení zrušit. Na zadavateli nelze požadovat, aby zadávací řízení dokončil, když v jeho průběhu byl porušen zákon, v tomto případě nesprávnou formulací zadávacích podmínek.

K druhé části otázky pak sděluji, že pokud jsou již podány nabídky nelze lhůtu pro jejich podání prodlužovat, protože tato lhůta již uplynula (není tedy co prodloužit).

Zveřejnění výsledku zadávacího řízení |  15.09.2008

V případě, že zadavatel zadává zakázku malého rozsahu postupem v JŘBU dle § 23 odst. 7 písm.a) zákona, předpokládám, že musí uveřejnit výsledek zadávacího řízení dle § 83 zákona, přestože se jinak zakázky malého rozsahu nezveřejňují. Je tento názor správný?

Pokud zadavatel použije pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu postup platný pro podlimitní veřejné zakázky nebo nadlimitní veřejné zakázky, pak musí podle zvoleného způsobu zadání veřejné zakázky i dokončit. Viz. ustanovení § 26 odstavec 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tedy musí zveřejnit i výsledek zadávacího řízení. U JŘBU je tento postup atypický, protože jde o speciální způsob zadání platný jak pro nadlimitní tak podlimitní veřejné zakázky, ale uveřejnění výsledků je dle našeho názoru nezbytné.

Neuzavření smlouvy ve lhůtě 15 dnů |  25.07.2008

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak postupovat v případě, kdy zadavatel nestihne uzavřít smlouvu ve lhůtě stanovené v § 82 odst.2 zákona č. 137/2006 Sb., a to i přesto, že uchazeč součinnost poskytl (např. osoba zadavatele, která je oprávněná smlouvu podepsat má dovolenou apod.)

Zákon takovou situaci neřeší. Přestože zákon definuje povinnost zadavatele uzavřít smlouvu v určité zákonem vymezené lhůtě, nemá pro neuzavření smlouvy žádný postih ani nedeklaruje neplatnost později uzavřené smlouvy. Je však jisté, že smlouva uzavřená po uplynutí stanovené lhůty je uzavřena v rozporu se zákonem. Přesto, nedošlo-li i přes součinnost uchazeče k uzavření smlouvy z objektivních důvodů na straně zadavatele v zákonem stanovené lhůtě, jde o porušení zákona, které nemá vliv na pořadí úspěšnosti nabídek a které tedy nemá pro zadavatele žádný, ze zákona vyplývající negativní důsledek.. Přesto by měl zadavatel své kroky plánovat tak, aby zákonnou lhůtu naplnil.

Vrácení jistoty |  23.07.2008

Můj dotaz je k otázce vracení jistoty včetně úroků. Jistota byla poskytnuta formou peněžité částky 500 tis. Kč na účet zadavatele. Tyto prostředky jsme neměli na zvláštním účtu, ale na našem běžném účtu.Je snad naše povinnost vrátit uchazečům i příslušné úroky z těchto prostředků, které naběhli z těchto prostředků na našem BÚ?
Výpočet úroků = (den vrácení - den přijetí)* úroková sazba denní.

Podle ustanovení § 67 odstavec 3 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů je zadavatel povinen vrátit peněžitou jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem. Této povinnosti se zadavatele nijak zbavit nemůže. Je to právě zadavatel, který určuje v zadávacích podmínkách, na jaký účet má být jistota poskytnuta a pokud vymezí svůj běžný účet, pak je to jeho věc.
Domnívám se, že by bylo vhodné vrátit jistotou ve výši 500.000,- Kč, tak jak byla poskytnuta spolu s písemným vysvětlením, že úroky budou vráceny po zúčtování peněžním ústavem a následně poslat dopis peněžnímu ústavu, aby zúčtoval úroky z částky 500.000,- Kč, které byly na účtu uloženy od – do a následně tuto částku zadavatel uchazeči vrátí.

Pořízení opisu Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek |  23.07.2008

V jedné veřejné zakázce, otevřené podlimitní řízení na dodávky, se druhý uchazeč z hodnocení dodavatelů domáhá informací dle § 80, odst. 3, ale zvláštním způsobem : napsal písemnou žádost, ať mu to zadavatel pošle nebo odfaxuje!!! Je ze vzdálené části ČR. Chtěl bych vědět Váš výklad slov výše uvedeného paragrafu : je mě jasný pojem nahlédnout a pořídit si z ní výpis. Ale jak si vyložit slovo OPIS !! Jedná se o kopii ?? nebo o jeho opis, že si to opíše? V uvedeném § se mluví o nahlédnutí a žádném zasílání !!! Setkal jste se s tím, že zadavatel se domáhal nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení tímto zvláštním způsobem?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení § 80 odstavec 3 v němž je výslovně uvedeno, že zadavatele je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo její opis. Pořízení výpisu a opisu je jasné, kterýkoliv uchazeč nahlížející do zprávy má právo pořídit z ní výpis (tedy vlastní rukou vypsané některé údaje ze zprávy) nebo opis (tedy fotokopii). Pořízení kopie této zprávy zadavatelem zákon neřeší, tedy neukládá jej zadavateli jako povinnost, ale jak jinak by si mohl uchazeč pořídit opis, než že mu jej zadavatel pořídí (samozřejmě za úhradu nákladů). Je nutné vzít v úvahu smysl zákona, že Zpráva je pro uchazeče dostupný dokument a měl by být uchazeči zpřístupněn bez jakýchkoliv diskriminačních omezení. Pořízení kopie a její předání zadavatelem uchazeči lze tedy doporučit jako nanejvýš vhodné. Pokud se týká zasílání zprávy poštou nebo elektronickou poštou, zákon opět tuto situaci neřeší a je vhodné se změřit opět na smysl zákona. Nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek má za účel seznámit nahlížejícího s okolnostmi, které vedly hodnotící komisi k jejím závěrům. Toto právo uchazeče jasně ze zákona vyplývá. Zadavatel by tedy neměl činit žádné kroky k omezení tohoto práva uchazečů a měl by jim, je-li to objektivně možné, vyhovět a kopii zprávy jim zaslat. Nutit uchazeče aby přijel k zadavateli se jeví jako iracionální a nemá to žádný objektivní důvod.

Možnost uzavření smlouvy s uchazečem, který skončil na druhém místě |  23.07.2008

Pokud dodavatel nepodepíše smlouvu do 30 dní od rozhodnutí, že vyhrál výběrové řízení, může zadavatel bez obav přistoupit k dodavateli, který skončil ve výběrovém řízení jako druhý? Nevadí, že by za takových okolností zadavatel vybral dodavatele, který předložil výrazně vyšší cenu za dodávku vozidla?

Povinností vítězného dodavatel není podepsat smlouvu, tato povinnost, tj. uzavřít smlouvu je udělena zadavateli. Vítězný uchazeč musí toliko poskytnout potřebnou součinnost. Ve smyslu § 82 odstavec 3 zákona. Tj., pokud jej zadavatel vyzve, aby předložil příslušný počet vyhotovení smlouvy, aby se dostavil k podpisu smlouvy či k jiné součinnosti a dodavatel tuto součinnost neposkytne, pak lze bez obav uzavřít smlouvu s druhým v pořadí. Pro právní jistotu zadavatele je však nezbytné prokázat, že součinnost byla vyžadována tak, aby smlouva mohla být v zákonné lhůtě uzavřena.

Odstoupení od smlouvy s vybraným uchazečem |  18.07.2008

Město vypsalo otevřené řízení na nadlimitní veřejnou zakázku na služby v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Výběrové řízení bylo ukončeno a v půli roku 2005 byla s vybraným dodavatelem uzavřena smlouva o dílo na dobu určitou – šesti let, v níž je zakotvena také možnost odstoupení od smlouvy (jak ze strany zadavatele, tak i ze strany zhotovitele) za nedodržení určitých podmínek. Vzhledem k tomu, že nebyly všechny smluvní podmínky dodrženy, může zadavatel (po téměř 2 letech od uzavření smlouvy) od smlouvy ustoupit a může uzavřít smlouvu s uchazečem, který se při výběrovém řízení umístil na druhém místě? Nebo se musí vypsat nové výběrové řízení dle současně platného zákona č. 137/2006 Sb.?
Lze zrušit smlouvu s vybraným uchazečem (po 2 letech realizace služeb) a lze uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil při výběru na druhém místě? Nebo se musí vypsat nové výběrové řízení?

Z ustanovení § 66 odstavec 5 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) vyplývá právo zadavatele uzavřít smlouvu s uchazečem v dalším pořadí jen v případě, že uchazeč na prvním pořadí odmítne uzavřít smlouvu, popřípadě neposkytne-li potřebnou součinnost. Pokud však byla smlouva s vítězným uchazečem uzavřena, pak toto právo zadavatele zaniká (resp. vůbec nevzniká) a pokud je předmětná smlouva ukončena (z jakéhokoliv důvodu, tedy i odstoupením jedné ze smluvních stran) je nutné zadat další poskytování služeb novým zadávacím řízením, v současné době podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Termín podpisu smlouvy u zjednodušeného podlimitního řízení |  18.07.2008

Je nutno čekat na uplynutí 15 denní lhůty od oznámení o výběru uchazeče (lhůta pro podání námitek), aby se mohla podepsat smlouva s vítězným uchazečem v případě, že proběhlo zjednodušené řízení, ve kterém byli osloveno 5 uchazečů a nabídku podal pouze jeden uchazeč, který splnil požadované kvalifikační předpoklady a bylo mu zasláno rozhodnutí o přidělení zakázky?

Ustanovení § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách řeší lhůty pro podání námitek a podle citovaného ustanovení (viz. odst. 4) nesmí zadavatel před uplynutím lhůty 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Právo na námitky má sice nelogicky ale po právu i vítěz zadávacího řízení. I jemu tedy musí tato lhůta marně uplynout. Lze ji však zkrátit podle ustanovení § 110 odstavec 7 tím, že se tento uchazeč práva na podání námitek písemně vzdá a pak se na jeho lhůtu pro námitky pohlíží jako by již uplynula. Protože není žádný jiný uchazeč, lze pak bezodkladně uzavřít příslušnou smlouvu.

Zrušení zjednodušeného podlimitního řízení |  18.07.2008

Zadavatel chce zrušit zadávací řízení zadané formou zjednodušeného podlimitního řízení. Při tvorbě rozhodnutí o zrušení této podlimitní veřejné zakázky, si nejsem jistá, zda-li je vhodnější rušit dle § 84 odst. 4, nebo raději za níže uvedených důvodů § 84 odstavec 2 písmeno e) v návaznosti na ustanovení § 111 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb.? Jako důvod zrušení rozvádím konkrétní nedostatky zadávací dokumentace při stanovení technických podmínek dodávek.

Výzvu k podání nabídky v rámci nového zjednodušeného podlimitního řízení lze odeslat teprve skončením lhůty pro námitky proti rozhodnutí o zrušení?

Pro zrušení zjednodušeného podlimitního řízení je relevantní ustanovení § 84 odstavec 4 zákona, které umožňuje (alespoň podle současného právního názoru) zrušení zjednodušeného podlimitního řízení z jakýchkoliv důvodů. Je tedy vhodné se odkázat na toto ustanovení a uvést, že jako důvod je nutnost upřesnění technických podmínek zadávací dokumentace.

Zákon skutečně nevylučuje možnost, že by některý z uchazečů podal námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, ale takováto námitka by byla v podstatě neřešitelná. Zadavateli vzniká právo na zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem veřejné zakázky ihned po zrušení původního zadávacího řízení (zrušeno je dnem, kdy o tom zadavatel rozhodl), je však vhodné s novým zahájením počkat do doby, kdy jsou všichni zájemci a uchazeči informováni o rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení (§ 84 odstavec 8). Ustanovení § 110 odstavec 4 již nelze aplikovat (zadavatel nesmí zrušit zadávací řízení, běží-li lhůta pro podání námitek), protože již bylo zadávací řízení zrušeno – není tedy co rušit.

Změna platebních podmínek po podpisu smlouvy |  14.03.2008

Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi poradit, zda je nutné striktně dodržet výzvu. Při dolaďování smlouvy o dílo jsme narazili na problém, kdy jsme ve výzvě na podlimitní zakázku na služby provedenou zjednodušeným podlimitním řízením uvedli následující "Zhotovitel bude fakturovat jednotlivé stupně projektové dokumentace po jejich dokončení a předání.", (je tím myšleno, že se bude proplácet PD pro územní rozhodnutí, PD pro stavební povolení a PD pro realizaci stavby). Zhotovitel však by rád fakturoval menší částky (menší dílčí části). My bychom s tím problém neměli, jen bychom chtěli vědět, zda na to můžeme bez obav přistoupit

Zadavatel musí smlouvu uzavřít v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče (ust. § 82 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Nabídka uchazeče samozřejmě musí respektovat podmínky, které si zadavatel stanovil. Jejich změna pak již není možná.
Jedná se o to, že všichni uchazeči znali Vaše podmínky financování veřejné zakázky a tyto platební podmínky museli respektovat a zohlednit ve svých nabídkových cenách. Změna platebních podmínek by mohla mít dopad na jejich nabídkové ceny.
Změna platebních podmínek tak není možná a to ani ve smlouvě ani formou dodatku ke smlouvě. Tím by zadavatel porušil zákon a vystavil by se možnému postihu ze strany orgánu dohledu.

Rozdíl mezi skutečným stavem předmětu díla a zadávací dokumentací |  08.10.2007

Jedná se o změnu předmětu díla v případě,že je stavba oceněna v nabídkovém rozpočtu položkově a dojde ke změnám ve skutečném výskytu hornin?
V položkovém rozpočtu jsou uvedeny horniny 3 a 4. Ve skutečném výkopu je zaměřen a geologem potvrzen výskyt hornin 5 a 6.Jejich fakturování by ve svém důsledku znamenalo navýšení nabídkové ceny a je to investorem stavby odmítáno se zdůvodněním, že to není změna předmětu díla

Vzhledem k tomu, že v dotazu popisovaná zakázka byla zadána jako veřejná zakázka, lze odpověď vyvodit z odpovědnosti zadavatele za správnost a úplnost zadávací dokumentace, na jejímž základě byla nabídková cena zpracována. Pokud zadavatel vymezil ve výkazu výměr, že předmětem jeho veřejné zakázky jsou zemní práce v kategorii zatřídění zeminy 3 a 4, pak tímto vymezením definoval technické podmínky předmětu veřejné zakázky a pokud je skutečnost vinou nedostatečného nebo neúplného geologického průzkumu jiná, pak jde o změnu předmětu. Je to zcela obdobný případ, jako by původní konstrukce byly cihelné a následně byly zadavatelem požadovány jako železobetonové (ani v tomto případě by předmět jiný nebyl, ale je jiná jeho technická specifikace). Odpovědnosti za zadávací dokumentaci se zadavatele zbavit nemůže a její vady (tedy vady zadávací dokumentace) jdou k tíži zadavatele.